kaypis
sdílej své pocity bez obav
-
Pocit osamělosti: přestože mám kolem sebe lidi, cítím se sám.
Možná to znáš: kolem tebe je živo, máš své kolegy, rodinu, přátele, občas i se účastníš nějakého setkání, nějaké údálosti… a přesto se cítíš osamělý(á) a prožíváš pocit oddělenosti. Jako kdybys byl „u toho“, ale ne „součástí toho“. Osamělost nemusí znamenat, že nemáš lidi kolem sebe. Naopak může znamenat, že nemáš prostor být sám sebou.
-
Nechci terapeuta. Chci si jen promluvit s někým, kdo mě vyslechne.
Možná to znáš. Nechceš jít „na terapii“, nemáš diagnózu, nechceš rozebírat dětství ani dostávat úkoly. Jenže cítíš, že: A hlavně: nehledáš psychologa ani terapeuta. Hledáš člověka, který tě vyslechne bez hodnocení, bez nálepek a bez tlaku, přirozeně jako kámoš. Když nechci terapii, ale rozhovor Napadají tě myšlenky jako: Zřejmě jsi z řady mnoha dalších obyčejných
-
Síla upřímného rozhovoru: jak se člověku uleví, když se někomu svěří
Každý z nás občas nosí v hlavě těžké myšlenky.Něco, co nás tlačí, otravuje, zahlcuje, nemůžeme přestat myslet na určitou skutečnost.Cítíš se špatně po rozhovoru s nadřízeným, nerozumíš si s partnerem(kou), s dětmi, máš pocit selhání, vyčerpání nebo neurčitý tlak, který se těžko popisuje?Držíš to v sobě příliš dlouho? Možná už jsi zažil, že když jsi
-
Rozhovor se mnou není terapie: co ode mě můžeš čekat a co ne
Když lidé poprvé narazí na moji službu, často se ptají: „Je to terapie?“Odpověď zní: Není. Nejsem terapeut. Nejsem odborník, který by tě analyzoval, posuzoval nebo se snažil „léčit“, i když způsob rozhovoru se mnou může nést podobné znaky jako některé terapeutické přístupy.Nabízím něco jiného — prostor, který je obyčejný, lidský, bezpečný a praktický. Prostor, kde
-
Proč má smysl se svěřit někomu cizímu
Když se člověk dostane do složité životní situace, většinou se nejdřív obrátí na toho člověka, který je mu nejbližší – rodina, partner nebo přátelé a je to přirozené. Jenže někdy se ani těm, kteří nás mají nejraději, nedokážeme zcela otevřít. A právě v takových chvílích má velkou hodnotu rozhovor s někým nezávislým – s člověkem,
-
Proč je pro muže těžké mluvit o svých pocitech – a proč je to v pořádku
Mluvit o svých pocitech je pro mnoho mužů těžší, než se na první pohled zdá. Nejde o nedostatek odvahy ani o nějakou „mužskou slabost“. Ve skutečnosti za tím stojí souhra výchovy, společenských očekávání, naučených vzorců chování a strachu z toho, že budou nepochopeni. Jaké jsou hlavní důvody, proč je pro muže tak obtížné se otevřít?
-
Proč je v pořádku chtít si promluvit.
Proč je rozhovor mezi čtyřma očima tak důležitý Pocit, že „musím všechno zvládnout sám“, je běžný. Mnozí z nás se brání sdílet své pocity – a často s tím, že rozhovor znamená slabost. Opak je pravdou: rozhovor v soukromí, mezi čtyřma očima, nabízí jedinečný prostor pro uvolnění, porozumění a znovunalezení rovnováhy. Individuální rozhovor a jeho